Nezařazené

Životnost domu neurčuje jen stavební materiál, ze kterého je postavený

Možná jste zachytili v kategorii bydlení na zpravodajském serveru iDnes článek o dřevostavbách s titulkem: Kde nejsou hurikány, není třeba cihla, říkají Češi. Mýlí se. Od té chvíle se mě lidé celkem často ptají, zda tento článek je autentický a důvěryhodný, nebo se jedná o placenou reklamu některé zájmové skupiny. Abych nemusel odpovídat jednotlivě, rád bych využil možnosti prezentovat můj pohled na věc touto formou. Pokusím se pouze okomentovat zásadní pasáže článku, se kterými bych si dovolil mírně polemizovat.

iDNES: Statistiky prodeje rodinných domů se postupně překlápějí ve prospěch lehkých montovaných domů, které se někdy nesprávně zařazují do dřevostaveb, ačkoliv stavba samotná toho má s klasickou stavbou ze dřeva společného jen málo.

Jak řekl již Winston Churchill – „Nevěřím žádné statistice, kterou jsem sám nezfalšoval.“ ? Ale vážně: Srub nebo roubenka každému do vkusu nesedne. I v montované dřevostavbě je základní nosná konstrukce dřevěná a ve skladbě stěny tvoří cca 15%. Pokud máme materiály, které spolu se základní dřevěnou konstrukcí vytvoří stěnu, která má daleko lepší parametry a je levnější, pak je jistě na místě otázka: Co je na tom špatně? Pořád jsme totiž v době, kdy raději zejména ve stavebnictví volíme předpotopní postupy z obavy před progresivnější cestou. Je zvláštní, že tento konzervativní přístup se drží pouze ve stavebnictví. Odmítá někdo v dnešní době snad mobilní telefon z obavy, že nebude dosahovat kvalit pevné telefonní linky? Tato analogie z jiného oboru je zde zcela na místě, jen ve stavebnictví probíhá evoluce rychlostí hlemýždě, a mohou za ni nesmyslná dogmata jako: cihla je cihla, můj děda to stavěl takto a pořád to stojí, stará dobrá klasika atd.

iDNES: Podobný trend ve výstavbě takovýchto „dřevostaveb“, správně řečeno xylemových domů, neboť základním konstrukčním prvkem jsou dřevoodpadní lisované lepené desky a dřevo činí jen 10 % použitého materiálu, se drží například v Severní Americe.

Termínem xylemový dům a dřevoodpadní lisovanou lepenou deskou myslí autorka pravděpodobně OSB desku. Ano v Severní Americe tato deska vznikla, předtím se používala do dřevostaveb jako statická deska překližka nebo dřevotřísková deska. OSB deska je opět cesta kupředu, dnes se dokonce vyrábí bez formaldehydu, má dobré, spolehlivé a jasně definované vlastnosti. V čem je tedy problém? Pravděpodobně pouze v tom že, dřevostavbám pomohla v Evropě k úspěchu a rozmachu.

iDNES: Hlavním důvodem není přebytek dřeva, ale především zcela jiný vztah k bydlení. Zatímco občan Česka si bydlení vybírá zpravidla na celý život, tedy s dlouhodobou perspektivou, v Americe je to spíše spotřební záležitost na 10 až 15 let. Pak jsou majitelé připraveni dům rekonstruovat a začínat znovu.

To znamená, že obrázky z předměstí při propagaci amerického snu s ulicí krásných domů s trávníkem a garáží jsou pouze Potěmkinovy vesničky zakrývající permanentní staveniště? Když se průměrný Američan jednou za 10 až 15 let přestěhuje za prací, tak starý dům nechá zdemolovat a postaví si jinde nový?Domnívám se, že ani v Americe nejsou lidé tak bohatí a domy tak levné.

iDNES: Poněkud zavádějící je i fakt, že podíl dřevostaveb se snižuje s rostoucí zeměpisnou šířkou. Lehké montované stavby obstojí v teplých krajích, sever Ameriky již od bydlení vyžaduje vyšší nároky.

V Evropě je nejvyšší podíl montovaných dřevostaveb k nalezení ve Skandinávii. Sever Ameriky jistě vyžaduje vyšší nároky: místo jednoduchých skel na jihu instalují dvojskla nebo trojskla. Ale zatím nejsou žádné zprávy o tom, že by cihelný průmysl zažíval v těchto oblastech jakýkoli boom.

iDNES: Typickým příkladem chování různých konstrukcí je porovnání dřevěné chaty a zděné chalupy. „Když v zimě přijedete na chatu a trochu zatopíte, je rychle teplo. Jakmile však kamna vyhasnou, teplota v místnostech rychle poklesne a přikládat se proto musí i v noci. V chalupě to je ale naopak. Sice je teplo také poměrně rychle a topit musíte víc a déle. Ale když pak kamna vyhasnou, třeba večer, nemusíte zpravidla zatápět až do následujícího odpoledne, aniž je vám zima. A to je právě schopnost akumulace, kterou dřevostavba nemá a která je v našich zeměpisných šířkách nezbytná.

Na toto snad lze reagovat již pouze s nadsázkou… Všichni zřejmě žijeme v domech, kde je primárním zdrojem otevřený oheň nebo kamna, navíc v domech zcela bez izolace. Nikdo si dnes nenastaví na termostatu vnitřní teplotu podle denní doby, ale večer přiloží více dřeva na oheň v jeskyni a ráno je šťastný, že mu jeskyně nevychladla – má totiž perfektní akumulační schopnost ? Ráno se pak chopí křesadla a jde znovu rozdělávat oheň.

Další témata článku jako jsou povodně a hurikány, si asi nechám pro jiný komentář. Soudím, že podobně zavádějících článků se bude, s ohledem na rostoucí podíl dřevostaveb na trhu, objevovat čím dál více.

Závěrem snad nutno dodat, že dřevostavby zcela jistě nejsou naprosto dokonalé, mají své klady i zápory. Faktem ale zůstává, že publikace zavádějících či záměrně zkreslených informací zřejmě příliš mnoho užitku zájemcům o bydlení nepřinese.

Zdroj: https://www.drevostavitel.cz/clanek/drevostavby-na-idnes-komentar