Zbytečná diskuse o dřevostavbách

Ať zvedne ruku, kdo z oboru dřevostaveb odpovídal alespoň 100x na otázky typu:  „A v čem jsou ty dřevostavby lepší?“, „A neshoří to?“, „A jak dlouho to vlastně vydrží?“ Já se určitě hlásím a proto jsem napsal tento článek. Najdete v něm odpověď na to, proč je taková diskuse zbytečná.

Když se mě někdo zeptá, jaké má dřevostavba výhody jednoznačně odpovím: rychlost stavby a menší náklady na vytápění. Mnohé z vás možná právě napadlo: „A co jejich životnost?“, lepší je přeci ten dům, který vydrží déle, ne?

Životnost domu neurčuje jen stavební materiál, ze kterého je postavený

Viděl někdo z vás jakákoliv dům nebo byt, na který by se nešáhlo (až na nejnutnější opravy) 30 nebo 50 let a bylo by to atraktivní místo pro současné bydlení? Pokud ano, budu rád za to, když mi pošlete třeba fotku, protože jsem zatím nic takového neviděl.

Cihlový dům po 50 letech sice stojí (pravděpodobně je vlhký alespoň v rozích), ale bydlet bych v tom nechtěl. A ti co ano, se vesele pustí do rekonstrukce, hurá! Po menších úpravách zbydou z domu provlhlé obvodové zdi, u kterých se „jenom“ zvětší stavební otvory, aby šlo do baráku trochu světla, znovu je třeba vyřešit sítě a ůvodní příčka nezůstala ani jedna, protože dispozice celého domu byla na prd.

Co se snažím říct: Že s dřevostavbou to bude jinak? Ne

Nejde o to z čeho je dům postaven! Pokud vám má dům dobře sloužit, zásadní rekonstrukci se do padesáti let nevyhnete (vytápění, elektro rozvody, odpady, atd.). Když si postavíte dům ve třiceti, tak až vám bude osmdesát, rozhodně nebudete mít chuť dům rekonstruovat. To ať si vyřeší mladí.

Nejde o to z čeho je dům postaven! Pokud vám má dům dobře sloužit, zásadní rekonstrukci se do padesáti let nevyhnete

Nyní je vám třicet nebo čtyřicet a ptáte se, jak dlouho dřevostavba vydrží, protože byste chtěli něco zanechat svým potomkům. Chcete jim zanechat starý dům, který fungoval vám a který si budou muset kompletně zrekonstruovat, aby sloužil dobře?

Postavte si dům pro sebe. Mladé nechte, aby si postavili dům vlastní

Znám několik lidí, kteří zdědili velký dvougenerační dům. Rodiče udělali, co bylo v jejich silách, aby potomkům zanechali nějaké jmění. Ti si teď neví s tak velkým domem rady, protože je vytápění stojí majlant a tím, že je dům tak velký, nemají dostatek prostředků na jeho zásadnější rekonstrukci. Raději by si za peníze, které mají, postavili něco menšího a nového.

Rodiče udělali to nejlepší, co mohli a děti s tím mají teď více starostí než užitku. Není už čas přestat řešit to, co bude za 100 let? Vám už to bude stejně jedno, protože vás vaše dřevostavba přežije určitě.


Zdroj: https://www.drevostavitel.cz/clanek/zbytecna-diskuse-o-drevostavbach

Jaké jsou výhody a nevýhody srubu?

Pokud jste někdy snili o bydlení v kanadském srubu, určitě vás zajímalo, jaké jsou výhody a nevýhody těchto staveb – pokud ano, jste tu správě. V České republice se dřevěné sruby staví většinou na vesnicích, protože v městské zástavbě nevypadají úplně dobře, respektive vypadají tam nepatřičně. Pokud ale máte pozemek u lesa nebo v řídké zástavbě a máte-li rádi vůni a vzhled dřeva, srub je rozhodně skvělá volba i pro větší rodinný dům na celoroční obývání.

Jaký je rozdíl mezi roubenkou a srubem?

Pokud uvidíte roubenku a srub vedle sebe, rozdíl uvidíte okamžitě. Sruby mají zdi postavené s kulatin, naopak roubenka je stavěná z dřevěných trámů, tedy z hranolů. V naší zástavbě je historicky více zažitá roubenka, nové sruby jsou ale u nás viděl čím dál tím více.

Roubenky se mezi trámy dodnes izolují ovčí vlnou, ta má totiž skvělé izolační vlastnosti.

Jaké jsou výhody srubu?

Nejčastější důvod, proč lidé volí sruby, je ten estetický. Srub prostě a jednoduše skvěle vypadá, jeho design je nadčasový a z módy pravděpodobně nikdy nevyjde. Dalším pozitivem je klima v domě, interiéry spousty let krásně voní po dřevě a nehrozí zde plísně, protože je v domě mnohem méně mokrých procesů.

Sruby se izolují přírodními materiály, jako například ovčí vlna, ale i třeba konopí nebo len. Není vůbec třeba se těchto materiálů bát, jsou léty odzkoušené a jejich izolační vlastnosti jsou srovnatelné s minerální vlnou či polystyrenem (tepelná vodivost konopí a vlny je skvělých 0,040 W/(m.K)). Konopí je difuzní, nehrozí zde plísně, alergie ani škůdci. Z toho vyplývá další bonus srubů, a to jeho difuznost. Dům “dýchá”, což je nesrovnatelně zdravější než špatně udělané polystyrenem zakonzervované domy. Podobné výhody mají také levné slaměné domy, které se čím dál tím více začínají stavět i v České republice.

Rychlost stavby je také velké pozitivum, firma vám dřevěný srub postaví za 3 měsíce, zděný dům bude stavět celý rok.

Jsou tedy nějaké nevýhody?

Každý typ staveb má svoje pro a proti, i u srubů se můžeme setkat s negativy. První negativum vyplývá z toho, že stěny jsou z kulatin. Takže například elektrické zásuvky musíte dobře rozvrhnout před stavbou, protože poté už nebude tak jednoduché vysekat to zdi nové rozvody. Veškeré příslušenství, které je běžně přišroubované ke zdi, se musí pověsit na představenou zeď, protože celý dům bude pracovat a trochu si sesedat. Dům je ze dřeva a tedy bude pracovat kvůli rozdílným teplotám – ráno a večer tedy můžete v domě slyšet jemné praskání, je to běžný jev, který po čase přestane.

Zdroj: http://www.bydleniastyl.cz

Špičkový komentář na téma dřevostavby

Možná jste zachytili v kategorii bydlení na zpravodajském serveru iDnes článek o dřevostavbách s titulkem: Kde nejsou hurikány, není třeba cihla, říkají Češi. Mýlí se. Od té chvíle se mě lidé celkem často ptají, zda tento článek je autentický a důvěryhodný, nebo se jedná o placenou reklamu některé zájmové skupiny. Abych nemusel odpovídat jednotlivě, rád bych využil možnosti prezentovat můj pohled na věc touto formou. Pokusím se pouze okomentovat zásadní pasáže článku, se kterými bych si dovolil mírně polemizovat.

iDNES: Statistiky prodeje rodinných domů se postupně překlápějí ve prospěch lehkých montovaných domů, které se někdy nesprávně zařazují do dřevostaveb, ačkoliv stavba samotná toho má s klasickou stavbou ze dřeva společného jen málo.

Jak řekl již Winston Churchill – „Nevěřím žádné statistice, kterou jsem sám nezfalšoval.“ ? Ale vážně: Srub nebo roubenka každému do vkusu nesedne. I v montované dřevostavbě je základní nosná konstrukce dřevěná a ve skladbě stěny tvoří cca 15%. Pokud máme materiály, které spolu se základní dřevěnou konstrukcí vytvoří stěnu, která má daleko lepší parametry a je levnější, pak je jistě na místě otázka: Co je na tom špatně? Pořád jsme totiž v době, kdy raději zejména ve stavebnictví volíme předpotopní postupy z obavy před progresivnější cestou. Je zvláštní, že tento konzervativní přístup se drží pouze ve stavebnictví. Odmítá někdo v dnešní době snad mobilní telefon z obavy, že nebude dosahovat kvalit pevné telefonní linky? Tato analogie z jiného oboru je zde zcela na místě, jen ve stavebnictví probíhá evoluce rychlostí hlemýždě, a mohou za ni nesmyslná dogmata jako: cihla je cihla, můj děda to stavěl takto a pořád to stojí, stará dobrá klasika atd.

iDNES: Podobný trend ve výstavbě takovýchto „dřevostaveb“, správně řečeno xylemových domů, neboť základním konstrukčním prvkem jsou dřevoodpadní lisované lepené desky a dřevo činí jen 10 % použitého materiálu, se drží například v Severní Americe.

Termínem xylemový dům a dřevoodpadní lisovanou lepenou deskou myslí autorka pravděpodobně OSB desku. Ano v Severní Americe tato deska vznikla, předtím se používala do dřevostaveb jako statická deska překližka nebo dřevotřísková deska. OSB deska je opět cesta kupředu, dnes se dokonce vyrábí bez formaldehydu, má dobré, spolehlivé a jasně definované vlastnosti. V čem je tedy problém? Pravděpodobně pouze v tom že, dřevostavbám pomohla v Evropě k úspěchu a rozmachu.

iDNES: Hlavním důvodem není přebytek dřeva, ale především zcela jiný vztah k bydlení. Zatímco občan Česka si bydlení vybírá zpravidla na celý život, tedy s dlouhodobou perspektivou, v Americe je to spíše spotřební záležitost na 10 až 15 let. Pak jsou majitelé připraveni dům rekonstruovat a začínat znovu.

To znamená, že obrázky z předměstí při propagaci amerického snu s ulicí krásných domů s trávníkem a garáží jsou pouze Potěmkinovy vesničky zakrývající permanentní staveniště? Když se průměrný Američan jednou za 10 až 15 let přestěhuje za prací, tak starý dům nechá zdemolovat a postaví si jinde nový?Domnívám se, že ani v Americe nejsou lidé tak bohatí a domy tak levné.

iDNES: Poněkud zavádějící je i fakt, že podíl dřevostaveb se snižuje s rostoucí zeměpisnou šířkou. Lehké montované stavby obstojí v teplých krajích, sever Ameriky již od bydlení vyžaduje vyšší nároky.

V Evropě je nejvyšší podíl montovaných dřevostaveb k nalezení ve Skandinávii. Sever Ameriky jistě vyžaduje vyšší nároky: místo jednoduchých skel na jihu instalují dvojskla nebo trojskla. Ale zatím nejsou žádné zprávy o tom, že by cihelný průmysl zažíval v těchto oblastech jakýkoli boom.

iDNES: Typickým příkladem chování různých konstrukcí je porovnání dřevěné chaty a zděné chalupy. „Když v zimě přijedete na chatu a trochu zatopíte, je rychle teplo. Jakmile však kamna vyhasnou, teplota v místnostech rychle poklesne a přikládat se proto musí i v noci. V chalupě to je ale naopak. Sice je teplo také poměrně rychle a topit musíte víc a déle. Ale když pak kamna vyhasnou, třeba večer, nemusíte zpravidla zatápět až do následujícího odpoledne, aniž je vám zima. A to je právě schopnost akumulace, kterou dřevostavba nemá a která je v našich zeměpisných šířkách nezbytná.

Na toto snad lze reagovat již pouze s nadsázkou… Všichni zřejmě žijeme v domech, kde je primárním zdrojem otevřený oheň nebo kamna, navíc v domech zcela bez izolace. Nikdo si dnes nenastaví na termostatu vnitřní teplotu podle denní doby, ale večer přiloží více dřeva na oheň v jeskyni a ráno je šťastný, že mu jeskyně nevychladla – má totiž perfektní akumulační schopnost ? Ráno se pak chopí křesadla a jde znovu rozdělávat oheň.

Další témata článku jako jsou povodně a hurikány, si asi nechám pro jiný komentář. Soudím, že podobně zavádějících článků se bude, s ohledem na rostoucí podíl dřevostaveb na trhu, objevovat čím dál více.

Závěrem snad nutno dodat, že dřevostavby zcela jistě nejsou naprosto dokonalé, mají své klady i zápory. Faktem ale zůstává, že publikace zavádějících či záměrně zkreslených informací zřejmě příliš mnoho užitku zájemcům o bydlení nepřinese.

Zdroj: https://www.drevostavitel.cz/clanek/drevostavby-na-idnes-komentar